Co je dobré vědět o nekalé SEO technice „klamné přesměrování“

Navažme na minulý díl povídání o nekalých SEO technikách, kdy jsme si ukázali příklad skrytého textu, a podívejme se na zoubek další technice, klamnému přesměrování. Vedle definice máme připraven i pěkný příklad z české praxe a otázky pro zvídavé na závěr.

Co je "klamné přesměrování"

Klamné přesměrování (z anglického deceptive redirect) je nekalá technika optimalizace pro fulltextové vyhledávače. Spočívá v přesměrování uživatele na jinou internetovou stránku, než byla ve výsledcích vyhledávání.

Schéma deceptive redirect / klamného přesměrování

Schéma klamného přesměrování.

Klamné přesměrování a doorway pages

V praxi je klamné přesměrování často využíváno s tzv. „doorway stránkami“, které jsou vysoce optimalizované pro fulltextový vyhledávač, nikoliv však pro uživatele. Uživatel je ihned po zobrazení této stránky odeslán na cílovou stránku. Často se využívá přesměrování pomocí JavaScriptu, které vyhledávače obtížně detekují.

Příklad klamného přesměrování

1) Do příkazového řádku vyhledávače Seznam.cz zadejte dotaz „Hyperzboží.cz“. Jde o navigační dotaz, nicméně nám jde o příklad a zde poslouží dobře.

2) Na čtvrté stránce najdete položku „mechanický hrací automat“. Umístění této položky je platné v době vzniku článku. Hlouběji ve výsledcích vyhledávání se podobných výsledků objevovalo více.

Náhled výsledků vyhledávání (SERP) Seznamu, doorway stránka s klamným přesměrováním je označen zatržítkem.

3) Pokud byste klikli na tuto položku v SERP, na cílové stránce „mechanický hrací automat“ byste se „ohřáli“ jen maličkou chvilku. Okamžitě totiž dojde k přesměrování na skutečnou cílovou stránku pro uživatele.

Klikat na stránky zasažené black hat SEO technikami nedoporučujeme. Nikdy nevíte, kam vedou a zda neobsahují škodlivý kód. Pokud chcete uvedený příklad vyzkoušet, čiňte tak s bezpečným a aktualizovaným internetovým prohlížečem a bezpečným a aktualizovaným operačním systémem!

Jak funguje toto přesměrování

Uvedený příklad přesměrování by vás v rychlosti provedl přes následující stránky:

  1. http:// zajimave.ejz. cz/stranka/mechanicky-hraci-automat
  2. http:// etraffic. cz/potenza/
  3. http:// www .stream .cz/velkopopovickykozel/821883-kozel-varil-camembert-zapeceny-v-listovem-testicku

(Pozor na mezery doplněné do URL.)

Nakonec byste tedy skončili na videu s pivkem od Kozla namísto slibovaného hracího automatu, což jistě nebylo vašim cílem.

Otázky pro chytré hlavy:

  • Tato stránka patří do velice bohaté sítě mnoha dalších stránek. Kdo ji provozuje?
  • inzerent, že na jeho stránky přicházejí uživatelé pomocí black hat SEO?
  • Jsou takoví uživatelé přínosem pro inzerenta přínosem, za který se vyplatí dávat peníze?
  • Figuruje v dodávce placené reklamy zprostředkovatel? Je jím Potenza, jak by se z uvedených URL mohlo zdát? Ví o tom, že její partner využívá black hat SEO? Je to v souladu s podmínkami Potenzy?
  • Je tato farma stránek Seznamem zabanována?
    (Odpověď zní ANO, proto se vypisuje až hluboko ve výsledcích vyhledávání.)
  • Co na takové techniky říkají audity návštěvnosti v čele s NetMonitorem? V minulosti jsme se při studiu této farmy setkali s inzercí např. Centrum.cz.

Jistě najdeme i další otázky, jejich zodpovězení bude nadmíru zajímavé. Včetně úvahy, zda se black hat SEO vyplatí právě vám.

Externí zdroje:

Komentáře

Martine, nejmenuje se tahle technika spíš cloacking, než klamné přesměrování či dokonce doorway pages? Tedy podsouvani vyhledavaci jinou stránku než uživateli?

Domnívám se že nikoliv. Viz heslo cloaking.

Tento příklad podsouvá jak fulltextu tak živému uživateli stejnou verzi stránky. Ta ovšem obsahuje JavaScriptový kód, který fulltext vyhodnotit nedokáže, zato internetový prohlížeč živého uživatele ano. Tento skript provede přesměrování, které fulltext nevidí.

Vycházím například z této definice http://vyhledavace.info/seo-faq/9/cloaking

Btw v mobilní verzi byste mohli dat do.pryč ty share tlačítka, dost otravují :)

S definicí, kterou odkazuješ, souhlasím. Píše se v ní "...server pošle jinou verzi stránky...". Rozdíl je v tom, kde se neplecha děje. Zatímco u cloakingu se děje na straně webového serveru, v případě nekalého přesměrování se děje v rámci HTML kódu stránky, resp. souborů, které s touto stránkou souvisejí. Tedy na straně klienta.

Pro lepší představu by mohla pomoci schémata. Jsou jak na této stránce výše, tak ve článku o cloakingu, na který odkazuje můj předchozí komentář.

Ve výsledku jde ale tak jako tak o neplechu. To obě techniky spojuje. Rozdíl je jen v technice, jak to dělají.

Přidat komentář